Stříbrná Skalice
Je nejteplejší den v červnu a Alenky se chystají na výlet do Stříbrné Skalice. Je to domluveno, připraveno, tak jedeme. Některé Alenky sice rozumně zůstávají doma pěkně v chládku a klídku, ale já, Jarka a Iva jedeme.
Cesta autobusem z Hájů do Stříbrné Skalice na náměstí rychle uběhla, i když měl autobus zpoždění. Cestou k nám přistoupila Eva Vávrová s paní Maruškou, tak jsme se už nebály, že někde zabloudíme. Plán byl jasný a průvodkyně úžasná. Paní Maruška nám pověděla o historii Stříbrné Skalice, kde se v 15. až 17. století těžilo stříbro, zajímavosti o místních lidech, ukázala nám radnici, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na místě bývalého gotického hradu a jako odměnu za výstup na kopeček i vyhlídku na okolní krajinu.
Ze Stříbrné Skalice nás potom zkratkami mezi ploty a zahradami svedla do krásného údolí, kterým jsme už pohodlně pokračovaly příjemnou klidnou zelenou krajinou. Bylo opravdu vedro, tak jsme odpočívaly pod každým stromem, který se kolem cesty objevil, využívaly každý stín k odpočinku. Náš cíl byl rybník Propast. Rozhodly jsme se, že k němu i přes horko dojdeme pěšky. Cestou jsme spoléhaly na nějakou hospodu s občerstvením. Ale ve všední den (byl čtvrtek) je to s hospodami špatné, kdyby byl víkend, bylo by otevřeno U dvou čertů! Když už jsme opravdu nemohly a rozhodly se čekat třeba i hodinu na autobus, otevřely se u cesty dveře a paní hostinská od Dvou čertů povídá: „Nechcete napít?“ Zachránila nás – otevřela pro nás hospodu, usadila nás na stinnou terasu a nabídla výbornou citronovou limonádu Targa Florio a k tomu plné džbány vody s citronem a mátou. A nejen to, pod námi se rozkládala veliká louka a na ní se pásl koník, lama, kozy a další zvířata, takže odpočinek, pitný režim a ještě příjemná podívaná. Ulevilo se nám.
Občerstvené už jsme snadno došly na náměstí a busem dojely k rybníku Propast. Uprostřed lesů v Hradci je krásný romantický rybník s ostrůvkem uprostřed. Oběd Na Propasti nám velice chutnal a nechtělo se nám z příjemné terasy odejít.
Další trasa už byla kratší než dopolední, vedla od rybníka přímo do chaty k Evě. Příjemné odpoledne tady pokračovalo dalším posezením. Obdivovaly jsme bezvadně upravenou a uklizenou zahradu a dobré pohoštění pod obrovským slunečníkem. Ten nám v jednu chvíli málem odnesl vítr, který kde se vzal tu se vzal a hrozil bouřkou. Ale k tomu nedošlo. Poslední kávu a výborné dortíčky, poslední sladkou tečku na celým dnem, jsme dostaly u pí. Marušky v kavárně – v „centru dění“ – chystal se tady na víkend tradiční dětský den s programem, maskami a poutí pro všechny děti; místní, chatařské i z okolních vesnic.
Pak už nám bohužel jel autobus do Prahy. Výlet se nám vydařil, poznaly jsme zase další pěkný kout české krajiny a zvládly jsme i to velké horko. Dík patří Evě za přípravu a péči o nás a pí. Marušce za povídání a fotografie.
Daniela Kelišová a Eva Vávrová
kostel
radnice
U dvou čertů
vyhlídka
s paní Maruškou
