Pátý ročník silvestrovského výšlapu na Karlštejn
Zúčastnilo se nás 15 kamarádek, většina už po několikáté, dvě Alenky poprvé. Členek bylo 12, další, již věrné souputnice, s námi chodí téměř každý rok. Tradice, která se díky Bohu ujala. Zahájily jsme, jak jinak v Zadní Třebáni, hned po výstupu z nádraží, jak tradice velí, přípitkem. Nabídka byla jako každoročně pestrá, ořechovka, calvados a další tekuté pochutiny. Cesta pokračovala dle roky zavedené, osvědčené režie. Přestávky na občerstvení se dodržovaly, nové členky se lehce bránily, ale pochopily, že rituály je nutno dodržovat a že zvyk je železná košile. Nicméně ve svižném tempu jsme zdolaly příkrý, poněkud bahnitý, strmý ale naštěstí krátký výstup, pozdravily se s pamětní lípou a pokračovaly k závěrečnému, dech beroucímu zastavení na louce s výhledem na střechy Karlštejna. Nechaly se opět tradičně vyfotit od přátelských výletníků, kteří chvála Bohu dali přednost vycházce před televizí a výrobou chlebíčků.
Nevím, jak je to možné, ale trasa šesti kilometrů mi přijde rok od roku rychlejší. No bude to zřejmě naší dobrou fyzickou kondicí.
Po závěrečném výstupu jsme dobyly hospůdku u Karla IV, kde nás čekal slavnostně prostřený stůl s přátelskými majiteli, Martinou a Bertou. Bertík nám opět připravil skvostná, grilovaná žebra na medu, slávky, a kdo měl chuť si dal báječnou držkovou polévku.
Před přípitkem jsme zavzpomínaly na kamarádky Marcelku B., Sylvii M. a Ivanku Antošíkovou, které už s námi bohužel nejsou. Poslaly jsme společnou fotku se střechami hradu Evce Chaloupkové, která se moc těšila, ale kvůli nemoci s námi být nemohla.
Konzumace neměla chybu a tak jsme se společně dohodly, že tradice jsou potřeba dodržovat, zvláště když máme tak vynikající fyzickou formu a vypadáme rok od roku lépe.
Blanka
