Výlet do Pyšel
Byl rok 2023 – plán výletu Senohraby nebo Pyšely? Rovnou musím napsat – ani jedno. Poslední prázdninový výlet v srpnu loňského roku byl plánován buď k Sázavě, na vyhlášenou Baštírnu u řeky a krásnou prvorepublikovou plovárnu nebo do Pyšel lesem k muzeu kočárů, mučírně a Sokolovně. Tři dny předtím vytrvale pršelo jen se lilo, všude mokro, bláto a předpověď nevalná, postupně Alenky volaly, že výlet vzdávají. Na mapách jsem objevila i britský skládací ženijní most Bailey Bridge z r. 1949, kterým dojdeme do Lštění. Ale nic naplat, nikdo odvážný na nádraží nepřišel. Tak jsem se vrátila domů na horký čaj.
Ale nevzdala jsem to. Za rok nato, letos, se měl konečně dlouho plánovaný a očekávaný výlet uskutečnit. Tentokrát jsme si vybraly ten nejteplejší tropický den léta – 10. červenec. Pět statečných Alenek tentokrát na sraz přišlo, i když nás mnozí opět odrazovali – je to do kopce, je horko, je to daleko!
Ano, od nádraží je to do kopce, chvíli po silnicI, ale brzy jsme odbočily do lesa, modrá značka nás vedla příjemnou cestou, kde je chládek a cesta do kopce pozvolná. Zdálo se nám, že nás nic nemůže ohrozit. Dbaly jsme na pitný režim, časté odpočinkové pauzy a bylo nám v lese dobře. Po 3,5 km jsme došly do městečka a brzy k hospodě Sokolovna, kde jsme si rády sedly na zahradě pod slunečník.
Po dlouhém obědě a hodně pití jsme došly na blízké náměstí T. G. Masaryka, prošly okolí a nahlédly do zámecké zahrady, kde sídlí domov seniorů.
O barokní Loretánské kapli, která je ještě dál na kopci, jsme sice uvažovaly, ale vzhledem k tomu, že prý je ve špatném stavu a nepřístupná, jsme to vzdaly. Vedro bylo opravdu velké a únava také. Naštěstí jel brzy odpoledne z náměstí autobus na Prahu, tak jsme nemusely zpět na nádraží a brzy jsme se dostaly domů.
Pyšely jsme sice dobyly, jsou starobylé – psáno o nich již v 11. století, ale vstříc nám ani jednou nepřišly.
statečné Alenky Jarka, Věrka, Iva, Daniela a věrná Irenka Čechovská
