Náš týdenní podzimní rekondiční pobyt začal 3. října. Po roce se opět vracíme, abychom si užily krásnou šumavskou přírodu.
Naplánovaly jsme každodenní cvičení ještě před snídaní hodinku v tělocvičně, abychom si protáhly těla před další aktivitou. Zde se mohly zapojit i ty, které mají problém s cvičením na zemi. Odpoledne pravidelné cvičení, vhodné i pro méně pohyblivé členky. K tomu byl neomezený vstup do hotelového bazénu, kde jsme měly 2x cvičení pod vedením Míši, na závěr kankán nebo pohybové kreace na hudbu z Labutího jezera. To jsme si opravdu velmi užívaly.
Zbývající čas jsme snadno vyplnily procházkami po krásném okolí. Podle výkonnosti jsme se rozdělily do skupinek a vyrážely na různé vycházky. Společný výlet nás zavedl na krásná místa v okolí řeky Vydry, na Čeňkovu pilu. Krásná procházka byla také k výběhu s vlky, které se nám podařilo zahlédnout, což nebývá tak časté. Navštívily jsme Modravu, Antýgl, Hauswaldskou kapli, Kašperské hory a další krásná místa.
Každý večer jsme se sešly v salonku našeho hotelu. Probraly jsme předešlý den.
Na návštěvě jsme měli pana Emila Kinzla. Vyslechly jsme velmi zajímavé povídání nazvané Zaniklá Šumava, které bylo doplněné velmi pěkně zpracovanými, krátkými dokumenty. Dostaly jsme se nejen do poválečné Šumavy, ale i do časů ČSSR. Většina příběhů příliš radostná nebyla. Ale optimismus pana Emila, kterému je 88 let a zažil mnoho, se přelil i na nás.
Vyslechly jsme také přednášku našeho maséra, který používá přípravky přírodní medicíny a seznámil nás s některými jejich účinky.
O ostatní zábavu se už musely postarat samotné Alenky a myslím, že se jim to dařilo výborně.
Pro některé členky byl rekondiční pobyt opravdu náročný, ale věřím, že bylo dost času i na odpočinek.
Jana Dundáčková
