Pečky a Radim listopad 2023 — ALEN - ženy s rakovinou prsu z.s.

Zimní výlet

Zimní výlet do Peček a na Radim se vydařil. Začal krásným ranním sluníčkem a modrým nebem. Vlak z Prahy uháněl, a za ¾ hodiny jsme i s kamarádkami Žapkami vystupovaly v Pečkách. Cestou jsme některé zastávky vlaku znaly (pamatujeme výlety do Klánovic, Úval, Českého Brodu), ale některá jména nám byla neznámá, např. Tatce. Maruška nám vysvětlila původ tohoto zvláštního názvu,Tat byl za dávných dob zloděj – loupeživý rytíř a v těchto místech se vždy loupilo. A že to Maruška ví? Prožila v Tatcích a v Pečecké škole dětství.

Na nádraží na nás čekala předsedkyně Klubu ŽAP Helena, která v Pečkách žije a na výlet nás pozvala. Ihned jsme pokračovaly přes náměstí se sochou T. G. Masaryka ke škole a katolickému kostelu sv. Václava. To byla naše první zastávka. Už na nás čekal průvodce a vyprávěl zajímavosti svého kostela i celé farnosti. Novorománský kostel byl postaven v letech 1906 až 1912. Kromě toho že je krásný, má i několik zvláštností; otevřený vyřezávaný dřevěný strop (jehož nevýhodou je únik tepla), secesní hlavní oltář z roku 1943 od řezbáře Františka Charváta a dva malé postranní oltáře, z nichž jeden je původní a byl sem přenesen z kapličky ve škole, kde se před stavbou kostela konaly mše. Původní a dochované je také vytápění lavic kostela přivedené sem z vedlejší školy dodnes funkčním tunelem.

Mezitím se sluníčko schovalo a vypadalo to na déšť. Trochu zmrzlé jsme ještě obešly kostel a pak se přesunuly na sjednanou prohlídku dalšího kostela, kvůli kterému jsme vlastně tento výlet domluvily. Jubilejní chrám Mistra Jana Husa vystavěný v letech 1914 až 1916 „představuje ojedinělý příklad kubismu uplatněného v bohoslužebném prostoru,“ píše se v letáčku Českobratrské církve evangelické. „Chrám je výjimečný svým původním kubistickým vybavením z r. 1916,“ vysvětlil nám další průvodce, „všude jsou hrany; na řečništi, lustrech, lampách i lavicích,“ které jsou dokonce posunovatelné podle potřeby bohoslužby nebo koncertu. V popředí je „stůl Páně“ ve tvaru kalicha, venku stojí socha mistra Jana Husa od Stanislava Suchardy. Prošly jsme i další prostory kostela propojené s farou.

V poledne jsme se vydaly z města Pečky cyklostezkou do Radimi. Chůze nás zahřála. Cestou jsme měly krásný výhled na kostel Nejsvětější trojice v Dobřichově (nejstarší kostel tohoto regionu – postaven kolem r. 973) a kopec Pičhoru. Do Radimi na zámecké nádvoří jsme dorazily přesně na 13. hodinu, kdy začínala prohlídka renesančního zámku. Těšily jsme se na adventní program a kostýmované scénky venku i v zámku od sklepa po půdu. Venku trochu hřál – spíš kouřil – oheň. Nejstarší budova tohoto objektu stojí na místě bývalé tvrze. Dovnitř zámku se nahrnulo hodně návštěvníků, takže bylo obtížné vybavení místností dobře vidět. Mně se moc líbila rozpálená kachlová kamna. Teprve v bílé kuchyni bylo místa víc a hlavně teplo u krbu, kde sličná zámecká kuchařka nabízela svařák s ovocem a napečené cukroví. Děti si mohly malovat a zdobit perníčky. Ale stejně jsme pak rády přivítaly zelňačku, teplý čaj a chleba se sádlem v přilehlé kavárně s kočkou u rozpálených kamen.

Cesta z Radimi do Peček na vlak proběhla za chumelení, ale nevadilo, výlet byl hezký a hodně jsme toho viděly. Děkujeme Heleně za pečlivou přípravu a obětavé doprovázení a Žapkám za milou společnost. Těšíme se s nimi na další setkání.

Daniela, Zdenka a Maruška