Brána Šumavy nás, jedenáct Alenek dychtících po sportu, dobrodružství a poznávání nového přivítala deštěm a zprávou, že Manka Voženílková ochořela a tudíž nepřijede v úterý ani v další dny, které mívá při svých výpravách autem jako rezervu.
Ubytování, informační schůzka, rozpis programu, cvičení, večeře. Míšina skupina se ubytovala přímo v areálu Fuferny, Alenky se přemístí o pár metrů dál do pensionu Milli. Dokonalá strategická poloha, kousek od sportoviště, kostela a náměstí. Tiché místo do doby, než v šest hodin ráno začaly tlouct věžní hodiny (naštěstí ne často).
Další program pokračoval pod vedením Míši a Evy bez zbytečných prostojů a prodlev.
Snímek středy: v 8 hodin nástup ve sportovním na břeh Otavy. Tam jsme hodinu máchaly všemi končetinami (sláva, počasí se umoudřilo), pohyby dopředu, do strany, nazad, schopnější i poskakovaly, s pokračujícími dny čím dál výš. Po snídani hodinka na trávení a společný nálet do luxusního bazénu, kde se pod vedením Míši již poskakovalo snadněji. Zatancovaly jsme si, zazpívaly a předvedly sluníčko, co po popochází maličko… Na závěr jsme se zformovaly do řady, našly levé a pravé ruce, levou a pravou nohu a předvedly kankán, za který by se nemuseli stydět v Moulin Rouge.
Opět jsme rychle využily čas na osušení, převlečení a nějaké rychlé občerstvení a vyrazily nejdřív po podezřelé, romantické rovince po břehu Otavy, která se záhy změnila v pahorkatinu a šlo to už jen dál a výš. Cca po šesti kilometrech jsme dosáhly rodinnou pražírnu kávy PLUMA NUZEROV. Založil ji příjemný Belgičan, který nám poutavě již srozumitelnou češtinou povyprávěl o vzniku, jak jezdí po světě, kde hledá nejkvalitnější zdroje. Ukázal nám postup pražení, ochutnaly jsme kávu Arabicu i čokolády (PLUMA hořkou, mléčnou s příchutí), které sám vyrábí. Cesta zpátky už byla rychlejší, zvláště pro nás, co jsme se vnutily do auta kamarádce Karle. Před večeří milosrdné cvičení na židlích, masírovaly jsme si unavené údy, záda a bylo to příjemné.
Od středy už jen z doslechu – dohnala mě nedoléčená chřipka a tak jsem jen tiše záviděla. Cvičenky si naposledy zaskákaly v bazénu, zabublaly v teplé vířivce. Výlet na Svatobor se konal ve slunečném počasí a tak nechybělo kochání se svěží zelení šumavských hvozdů. Právě včas přijel masér Pavel a namasíroval nám tílka, která si to plně zasloužila. V pátek vypukly Sušické slavnosti a tak byla otevřena barokní kaple Anděla Strážce. Unikátnost křížové kovové cesty spočívá v tom, že jednotlivá zastavení jsou zasazena do terénu podél lesní stezky. Dílo je výtvorem studentů kovářské umělecké školy.
No a rekondice proběhla, podle hodnocení účastnic, k všeobecné spokojenosti.
Citát z jednoho hodnocení: „Zkrátka rekondice jak má být!
Blanka Vinařová
ranní cvičení
odpolední cvičení
cvičení v bazénu s Míšou
jdeme na výlet
před rodinnou pražírnou kávy PLUMA NUZEROV
belgický zakladatel a majitel pražírny
naše cvičitelky Eva a Míša
před rozhlednou Svatobor
barokní kaple Anděla Strážce
naše předsedkyně Milena s cestovatelským razítkem
