Čas letí jako bláznivý… a tak si můžeme odškrtnout 6. ročník silvestrovského výšlapu na Karlštejn. Bylo nás 16 plus jedna malá turistka, vnučka Hanky Bayerové a statečný pejsek Jiřky Najmanové. Režie se s malými výjimkami opakovala. Zredukovaly se zastávky na přípitek (minimální zájem, ještě že Jana D. měla vaječňák, který pár dam radostně uvítalo), čímž se podstatně zrychlilo tempo výstupu. Takže jsme se s několika novickami seznámily a přivítaly při výstupu v Zadní Třebani, další velmi letmé pozdravení se památeční lípou u kapličky no a neopominutelná zastávka s fotem nad střechami Karlštejna. Další změna: nekončilo se obědem u Karla IV., nýbrž v hospůdce Hájovna u dubu, což je až těsně za Karlštejnem směrem na Mořinu. Tam nás čekali příjemní majitelé, hořící krb a žebra malebně upravená s hořčicí, křenem a bramborovými kroužky. Část cesty s námi šla Monika, dcera Evičky Chaloupkové, která nám odešla na jaře 2022. S nostalgií jsme si Evičku a příhody s touto nezapomenutelnou kamarádkou připomenuly. Trochu nám nevyšla choreografie s manželi Miletičovými. Měli jsme se sejít na obědě, ale chrabrá Vieročka po nemoci a s franckama se rozhodla, že auto odloží dole u Berounky a hrad dobude pěšky. A tak jsme se potkali po obědě na zpáteční cestě k vlaku. No nicméně Vierka byla pyšná na svůj vskutku heroický výkon (6 km, 3 do strmého kopce) a tak žebra radostně oželela. No bude-li tempo našeho pochodu takto pokračovat musíme zvážit zda příští 7. ročník ročník není pro nás krátký a nepůjdeme třeba přes Beroun.
Mnoho štěstí, zdraví a pohody v novém roce.
Blanka
