Ráno 23. dubna bylo jako malované. Sluníčko rozzářilo oblohu a tak byla naděje, že se výlet vydaří. U autobusu jsme se z naší party ovšem sešly jen tři. Asi ty ostatní odradila nepříznivá předpověď počasí a ani sluníčku příliš nedůvěřovaly.
Do Kuksu jsme tedy přijely jen my tři – Jarka, která výlet připravila, Zdena, která ráda na výlety jezdí a já, která jsem se na Kuks už dlouho těšila.
Kuks – hospitál postavil hrabě František Antonín Špork za účelem péče o přestárlé vysloužilé vojáky, Kromě hospitálu postavil na protější straně údolí překrásné lázně, ze kterých se bohužel téměř nic nedochovalo.
Se stavbou se začalo podle plánů G. B. Alliprandiho s kostelem Nejsvětější Trojice a po obou stranách chrámu se stavěly špitál a křídlo pro chovance hospitálu. Zřídila se i zahrada, za kterou později vznikl i hřbitov s kaplí.
Před monumentální budovou byly umístěny plastiky alegorií Ctností a Neřestí z dílny významného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Ty jsou dnes v lapidáriu v prostorách bývalé nemocnice a na jejich místě před budovou hospitálu jsou umístěny kopie.
Při obnově areálu byly objeveny i nádherné fresky „Tanec smrti“, které jsou ve140 m dlouhé chodbě.
Nádherná je i barokní lékárna, v níž je symbol znovuzrození, obrození – granátové jablko. Byla zřízena řádem milosrdných bratří, hned po jejich příchodu do Kuksu.
Pak jsme se vydaly i na prohlídku Braunova Betléma, kam jsme nedorazily a rozhodly se, že se do Kuksu ještě jednou vrátíme.
Zveme vás tedy na další výlet do Kuksu a doufáme, že nás pojede tentokrát více než jen my tři.
Marie Pálková
